144 MHz PA s 2x GI7B

- HAM konstrukce

Napsal uživatel Jirka, OK1UBO

Pondělí, 08 Září 2008 10:28

144 MHz PA s 2x GI7B

OK1GP a OK1UBO

V roce 2006�jsme s Jakubem OK1FVN dostali za �kol poradit si s 2m PA 1kW s GU43B, kter� vykazoval vysok� vstupn� PSV p?i zakl�?ov�n�. Tento PA je na fotografi�ch jinde na na�ich str�nk�ch. T�m OK1KVK/OL7C nem?l jin� PA na vys�l�n� p?i z�vodech ne� sta?i?k� 300W PA s RE025A, kter�mu bude snad p?es 25 let. Tato situace volala po n�prav? a tak vznikl popisovan� PA.

Z�klad tohoto PA tvo?� dutina z 5mm Al plech? a byla p?vodn? ur?ena pro PA s dv?mi LD6 v push-pullu, kterou vid�te na obr�zku.

Probl�m byl v tom, �e push-pull PA nen� sranda o�ivit. Sna�il jsem se naladit tento PA s dv?ma GI7b asi dva m?s�ce, a to bez v�sledku, tak�e jsem to musel vzd�t, proto�e to bylo nad moje s�ly. Probl�m byl v tom, �e nabudit PA na p?�kon kolem 400W nebyl probl�m, ale vyloudit z v�stupn� vazby v�c ne� 100W u� bylo obrovsk� probl�m.
Po on?ch dvou m?s�c�ch lad?n� jsem za?al hledat jin� ?e�en� a pou�il jemn? upraven� design anodov�ho a katodov�ho obvodu pro dv? GI7b ( http://www.qsl.net/yu1aw/PA%20for%20lazy%20build.htm na n�e je obr�zku sch�ma).

Proto�e bylo v�e hotov�, tak jsem jen dal mohutn?j�� chladi?e na GI?ka vhodn� pro chlazen� " z boku", pou�il jsem dva 47 pf "USSR door knob" kondenz�tory ( na obr�zc�ch je star�� varianta s 1nF kondem, kter� se dost h?�l), m�sto c�vky jsem dal CuAg pl�t o d�lce z�vit? c�vky. Je to docela p?kn? vid?t na obr�zc�ch v?etn? lad�c�ho a v�stupn�ho kondu. U lad�c�ho kondenz�toru jsem musel zv?t�it mezery vytrh�n�m plech?, co� na obr�zku nen� vid?t - te? maj� mezery asi 2 mm. Lad�c� kondenz�tor m� te? kapacitu jen cca 4 pF, ale je k n?mu p?id�n "USSR door knob" 22 pF/6kV, taj�e v�sledn� kapacita je�dostate?n� na lad?n�.

Lad?n� prob�halo tak, �e jsem k elekronk�m p?ipojil mezi anody a zem odpor odpov�daj�c� vnit?n�mu odporu elektronek p?i pln�m v�konu a do v�stupu jsem se koukal sitemastrem Anristu. Postupn? jsem sni�oval ��?ku pl�tu, ?�m� jsem zvy�val induk?nost, a� jsem to doladil na spr�vn� kmito?et. Aby byly dodr�eny parametry lad?n�ho obvodu, tak jsem dodr�el velikost kapacity lad�c�ho kondenz�toru t�m, �e jsem k n?mu p?es Cu p�sek p?ipojil dodate?nou kapacitu ( zase "USSR door knob" kondenz�tor z v�prodeje). Ve fin�le jsem toti� musel vytrhat plechy z oto?n�ho lad�c�ho kondu, proto�e se mi PA p?ed?l�val p?i v�konu nad 500W na obloukovou sv�?e?ku.

Ovl�dac� obvody v tomto PA vpodstat? nejsou. Obvody ?asov�n� �haven�, nadproudov� ochrany anody a m?�ek, slo�it� ?asov�n� zap�n�m� anody a blokov�n� kl�?ov�n� p?i vypadl�m anodov�m nap?t� jsou vzhledem k dostatku a n�zk� cen? GI-?ek vynech�no. Pokud se bude s koncem jen trochu solidn? zach�zet (l�pe ne� se d� o?ek�vat od rusk�ho voj�ka) a vzhledem k robustnosti GI-?ek, pak se d� o?ek�vat naprosto bezprobl�mov� provoz PA. Nav�c b�v� tato elektronika dosti poruchov� v drsn�m prost?ed� horsk� chaty a p?i kol�s�n� nap?t� to v�e d?l� nep?edv�dateln� v?ci :-))))) - to jen abych omluvil mou lenost n?co takov�ho do PA postavit.

�haven� i anodov� zdroj se zap�n� sou?asn? jedn�m vyp�na?em. V PA je jen z�kladn� m??en� a jednoduch� sekvencer. Sekvecer je postaven na z�klad? podklad? z webu OK1BAF, jen jsem p?idal TX/RX LED a kl�?ov�n� p?es opto?len ( abychom se vyhli zatahov�n� zemn�ch poteci�l? mezi PA a ovl�dac�m hlavn�m sekvencerem). Podobn� PTT opto obvod je ve v�ech OK1KVK PA. Sekvencer je v tomto PA jen pro p?�pad samostatn�ho pou�it� PA a v podstat? nen� vyu�it v na�em (OK1KVK) zapojen� 2m pracovi�t?.

Obvody p?edp?t� je p?evzat ze str�nek G3SEK a zase je v n?m ud?l�na �prava. Ian G3SEK ( viz. obr�zek) pravd?podobn? pou��val velmi citliv� m??�ky, kde �bytek na m??�c�ch odporech �el jen do velikosti n?kolik n?kolik setin ?i jen desetina voltu.

Bohu�el toto zapojen� pro mnou pou�it� m??ic� p?�stroje nevyhovovalo, proto�e �bytek na bo?n�c�ch t?chto m�lo citliv�ch m??�k? �el p?es 0,9 V. O tento �bytek by se pak m?nilo p?edp?t� na elektronk�ch a to by bylo nep?ijateln� pro na�e kolegy z OK2KKW, kte?� vys�laj� ze sv�ho portejblov�ho pracovi�t? jen 3 km vzd�len�ho ( elky by nebyly v line�rn�m provozu a my bychom trochu spletrovali).

Upraven� zapojen� (na obr�zku n�e) je betonov? pevn� a p?i zm?n? proudu o 2 A se pohne jen v ?�du mV. Deska s plo�n�m spojem tuto �pravu nereflektuje. Zm?nu zapojen� jsem na desce vyzna?il: ?erven? - p?erusen� m?d?n� f�lie, zelen? a fialov? - dr�tov� propojky. Jak je vidno, tak ani tolikr�t citovan� mistr se ob?as m�rn? utne a nemysl� �pln? na v�echno.

S plo�?�ky jsem se nemazlil a jsou malovan� tak, �e strana spoj? jde nahoru, na n� jsou p?ip�jeny sou?�stky a to cel� je p?i�roubov�no na bo?n� st?nu PA v?etn? v�konov�ch tranzistor? a IO zdroje 24V. St?na je masivn� Al 5mm tlou�?ky, tak�e ��dn� probl�my s chlazen�m. V�e jde snadno opravit na portejblu, ��dn� speci�ln� sou?�stky - v�e je v podstat? vyrobeno z elektronick�ho �rotu.

Nejprve plo�n� spoj pro zdroje p?edp?t� v?etn? proveden�ch �prav - dokumentuje stav, jak na PA vys�l�me na Blatensk�m kopci JO60JJ.

D�le je p?id�na deska sekvenceru.

Nakonec je p?id�no sch�ma propojen� desek pl. spoj?, zdroje, chlazen� PA. Z tohoto schematu a z p?edchoz�ch vypl�v�, �e zdroje p?edp?t� jsou dva - zvl�? pro jedno i druh� GI?ko. Je tak� nutn� m�t i dv? odd?len� vinut� pro �haven� a buzen� v katod? tak� mus� b�t stejnosm?rn� odd?leno tak, aby bylo mo�n� nastavovat odd?len? klidov� proud pro ob? GI-?ka. Pak do zna?n� m�ry odpadaj� probl�my s r?znou strmost� elek, tak�e ob? elky se daj� nastavit na stejn� klidov� proud i kdy� jedna u� byla v provozu a druh� ne.

Lep�� je samoz?ejm? pou��vat dv? elektronky se stejnou histori� provozu. No pak je jen t?eba ?as od ?asu kli?�ky nastavit. Tady s v�hodou vyu�iji toho, �e kontakty rel� sp�naj�c� p?edp?t� m?�ek jsou odd?len� pro ka�dou elektronku zvl�? a nav�c jsou kontakty vyvedeny na vodi?e s fastony, kter� jdou v p?�pad? nastavov�n� vyt�hnout z p?�slu�n�ch kontakt? a lze nastavovat klidov� proudy odd?len? pro ka�dou elektronku zvl�?.

Takto vypad� PA z boku, kde jsou vid?t desky sekvenceru a p?edp?t�. V doln�m pat?e je zdroj, vstupn� �tlum�k pro nastaven� vhodn� �rovn? buzen� a m??en� proudu anod, m?�kov�ch proud? a v�stupn� wattmetr s m??en�m odra�en�ho v�konu. M??�c� vazbu pro tento PA poskytl Jirka OK7RA.

V horn�m pat?e je dutina PA s namontovan�mi deskami ovl�d�n�, v�stupn� filtr a m??�c� vazba.

V zadn� ?�sti tohoto PA je jest? um�st?n tranzistorov� budi?, kter� z bud�c�ho v�konu cca 3W vyrob� po�adovan�ch cca 40W, abychom na v�stupu dostali cca 700 a� 800W. D?vodem ni��ho zisku a i ni��ho v�stupn�ho v�konu, ne� b�v� u dvou GI7B-?ek zvykem je to , �e zdroj VN je pon?kud nap??ov? poddimenzovan� a d�v� napr�zdno cca 1850V a p?i zat�en� asi o sto a� stopades�t volt m�n?. T�m je zp?sobeno to, �e elektronky jsou proudov? vyt�eny na 100%, ale v�konov? by mohly d�t i o 20 a� 30% v�ce. Vzhledem k tomu, �e v okol� Blatensk�ho je v�ce kontestov�ch stanic, tak je PA pou��v�n jen do cca 600 a� 700W, co� je v tomto zapojen� a p?i dan�m anodov�m nap?t� asi optim�ln�.

Do dne�n�ho dne tento PA odjel za dva roky n?koli z�vod? bez n?jak�ch probl�m? a d�ky mohutn�mu chlazen� se ani neoh?�l nad n?jak�ch 40st. C. Jedin�m probl�mem za ty dva roky bylo vho?en� dvou trubi?kov�ch pojistek, kter� jsem n�sledn� nahradil�6A pomalou pojistkou a je klid.

.Po m�ch zku�enostech s push-pullem a paraleln�m ?azen�m elektronek up?ednost?uji paraleln� ?azen�. Nav�c jsou zapojen� YU1AW znamenit� t�m, �e anodov� obvod nem� induktivn� ant�n� v�stupn� vazbu, ale pou��v� p?�mou vazbu p?es kondenz�tor, kde nen� probl�m s opakovatelnost� mechanick�ho proveden� v�stupn� vazby induktivn�. Hlavn� elktrick� odd?len� je provedeno "USSR door knob" kondenz�tory, tak�e na v�stupu odd?luji jen p�r set Volt? vf v�konu, co� je jednodu��.

Je�t? k p?ipom�nk�m, �e se na stejnosm?rn? odd?len�m�anodov�m obvod? se m?�e objevit�nap?t� v takov� velikosti, �e�je nutn� pou��vat lad�c� kondenz�tory s deseti milimetrov�mi vzduchov�mi mezarami, tak p?ikl�d�m v�po?et YU1AW. Obr�zek plat� pro dv? GI46b a anodov� nap?t� 2000 V, v na�em p?�pad? anodov� nap?t� je malinko men��.�Z obr�zku�kter�ho je patrn�, �e lad�c� kondez�tor mus� vydr�et cca 1300 V, co� lad�c� kondez�tor s 3 mm mzerami hrav? udr��. V�stupn� kondenz�tor pak mus� m�t odolnost vy�� ne� 300 V, co� tak� nen� probl�m�u b?�n�ch oto?n�ch kondenz�tor? z elektronkov� �ry.�Podle mojich pozorov�n� v�po?et odpov�d� realit?, proto�e k p?ekok?m a sr�en� na lad�c�m ani v�stupn�m kondu nedoch�z�.

T?��m se na sly�enou na p�sm?,

! 73 Jirka UBO