Letos nás v úterý 22. srpna poctil návštěvou Zeus vládce blesků a hromů a předvedl nám svoji sílu. Jedním úderem blesku do vrcholu Blatenského kopce vyřadil webovou kameru, od kotvy stožáru vyryl podzemním výbojem rýhu do lesa, přes pojistky v přípojkové skříni, keré roztrhal přeskočil vypnuté jističe do elektroinstalace, vypálil žárovky, zničil dva ovladače rotátoru, poškodil rozvaděč PTT, tříštivě roztrhl spínaný zdroj datového switche. To byly škody na našem zařízení, ale tím to „naštěstí“ nekončilo. Na rozhledně mají místní internetoví provideři své spoje a některé z nich také odešly, což se pro nás ukázalo jako obrovská výhoda. Jeden z jejich 10 GHz spojů nám totiž ozařoval anténu 18 el na JV a pokrýval 2m pásmo cvrlikavým šumem na úrovni S7. Díky vyšší moci zařídivší odchod nezbedného linku do galium-arzenidového nebe jsme se zbavili nepříjemného rušení z bodově velmi výnosného směru. Nicméně to bylo za poměrně vysokou cenu finanční, ale i pracovního nasazení na odstraňování závad.

Po stížnosti místního majitele bistra, který volal Vláďovi OK1FIK, že málem ohluchl při úderu besku do Blatenského vrchu a popisoval mu, že viděl jak země u kotvy stožáru exploduje. Vláďa tedy nelenil a hned v pátek 26. srpna vyrazil na kopec podívat se , co se vlastně stalo. Po této předběžné prohlídce jsme se na kopec vrátili v neděli před závodem, abychom shromáždili a svezli poškozené zařízení a hlavně abychom změřili stav antén, protože by to nebylo poprvé, kdy nám blesk poškodil anténní systém. Již jednou jsme řešili bleskem proražený koaxiální kabel a věřte mi není to nic jednoduchého identifikovat, že závada je na jinak bezvadně vypadajícím koaxu. Čtyřče 10 el. DK7ZB stejně jako 18 el M² mělo dobré PSV, ale osmerče 4 el. DK7ZB bohužel vykazovalo zvýšené PSV 1:2,3. Naložili jsme poškozené zařízení do auta a domluvili se, že se Vláďa bude v pátek po příjezdu na kopec mezi prvním věnovat odstranění závady na osmerčeti. Na mne zbyla starost o oba ovládače rotátorů, které bylo nutné v průbehu týdne opravit. Upravil jsem také pár drobností na PA-700W s 2xGI7, na tranzistorovém budiči a transvertoru.

V dopoledne pátek dorazili na kopec první nedočkavci ( Vláďa 1FIK, Venca 1VKQ a Pavel 1PRI) a zjistili, že celý kopec je bez elektriky. Vyrazili tedy na obhlídku k trafostanici a ani neodešli moc daleko od vrcholu kopce, když zahlédli poruchovou četu při opravě proražených kabelů. Opět se jednalo o důsledek atmosférických výbojů, jen trvalo o něco déle než se izolace kabelů zcela prorazila. Ač nám jinak na kopci rušením znepříjemňují život, tak internetovým providerům a základnovým stanicím mobilních operátorů můžeme poděkovat, že poducha napájecích kabelů byla odstraněna tak rychle. Než byla oprava kabelů dokončena, tak výše jmenovaní měli dost času, aby připravili vysílací místnost, vyjeli s 19m stožátem do pracovní polohy a vrhli se na opravu osmerčete. Jak už to bývá „dobrým“ zvykem, tak Vláďa FIK na závadu osmerčete přišel, až když ho celé rozebral. Na napaječi poslední antény byla drobná chybka – nějak nám do spojovacího konektoru zatekla voda.

V sobotu  dopoledne se za krásného slunečného a teplého počasí na Blaťák pomalu trousili ostatní účastníci (Ondra - CDJ, Saška - RS, Jirka - UBO, Gerhard - GP, Michal - WMR se svojí YL). Ještě před závodem jsme stihli ( Venca VKQ a Pavel PRI ) namontovat sektorový rotátor na osmerče 4el. yagin, což se ukázalo jako šťastně načasovaný počin, protože jsme v průběhu závodu přišli o pružnou propojku mezi otáčivou částí čtyřčete a pevně uchyceným konce 7/8“ koaxu. Jestli za to mohla bouřka, či „jen“ únava materiálu není v tuto chvíli podstatné. Důležité bylo to, že anténa v jednom směru alespoň poslouchala - naštěstí v poměrně bodově výnosném azimutu 280°. Takže od deváté hodiny večerní jsme měli k dispozici jeden fixní a velmi úzký směr a dva směry se sektorovým směrováním, které se však relativně vhodně doplňovaly. Osmerče směrovalo od 270° do 360° a M2 od 100° do 170° . Ve směru 0°až 100° leží Polsko, kde se průměrně účastní jen cca 70 stanic a navíc je tento směr vyplněn z větší části masivem Klínovce, který naše QTH převyšuje o 200 výškových metrů, takže výpadek tohoto sektoru neměl žádný podstatný vliv na výsledek. Směrování do tohoto směru by také nedělalo žádnou radost nám, ani moravsko-slezké expedici OL9W, která se posílená metropolitní smetánkou z OL2A usadila právě na vrcholu Klínovce, aby si vyzkoušela odolnost svého RX řetězce a operátorů v multi-kW aleji na vrcholcích Krušných hor. Díky dohodě před kontestem nás nad rámec obvyklých interferencí produkovaných obvykle z QTH OL2A/OK2KKW ani nějak výrazně nepřekvapila míra rušení. Zejména při směrování antén moravsko-slezké expedice přes naše QTH však bylo nemožné dokončit spojení do I, protože M2 nemá až zas tak dobrý předozadní poměr. To nás stálo pěkných pár spojení. Osobně mne překvapil TK1M, který mne právě z tohoto sektoru zavolal a já QSO dodělal střídavě na osmerče v krajní poloze a na M2 opět v krajní poloze i přes 924 km mezi námi. Podobně překvapující byla polská stanice ze čtverce JO94, jenž také volala ze směru, kam jsme nemohli natočit antény.

Závod jsme rozjížděli díky absentujícím podmínkám v pomalém tempu a ztuha, takže jsme moc nevěřili, že se nám podaří překonat 600 spojení, což se nám nakonec s odřenýma ušima podařilo. Z krátkého porovnání loňských (v závorce) a letošních výsledků 618 (718) QSO je patrné, že JV sektor mírně posílil i přes dosažený menší počet QSO v závodě - 14 (17)xS5, 16 (7)xOM, 8 (6)xHA, 11 (10)x9A, 6 (1)xYU. Tato změna k lepšímu byla způsobena zmizením rušení od 10 GHz netového linku. Nejvíce jsme prodělali na jihu kde 25 (37) Italů je velmi výrazný úbytek daný nemožnosti nasměrovat do tohoto segmentu díky poruše na čtyřčeti. Ostatní směry mírně oslabily v souladu s menším dosaženým celkovým počtem QSO a většímu rušení od blízkých kW stanic - 9 (13)xON, 15 (17)xF, 22 (28)xPA, 1 (5)xG, 2 (6)xOZ, 2 (2)xLX, 10 (12)xHB, 3 (4)xSM, 105 (116)xOK, 10 (15)xOE. Překvapivě jsme udělali více SP stanic 16 (11)x SP – snad díky širšímu vazařovacímu laloku osmerčete.

Pro zvýšení motivace vyhlásil pro zúčastěné vedoucí operátor – Vláďa OK1FIK - ohnivě tekutou prémii za uvedení do provozu rozestavěného PA s GS-31B. Ten se nám však přes veškerou snahu nepodařilo přivést k životu.

ODX byl letos LA8VBA s překlenutou  vzdáleností 961 km. Konec závodu nás zastihl se 618 QSO - 200 tisíci bodů, při průměru slabě přes 320 bodů na QSO. Podmínky byly z počátku slabé se zlepšujícím trndem. V neděli dopoledne a zejména odpoledne došlo ke zlepšení.

Na závěr bych rád poděkoval všem protistanicím za spojení a za trpělivost a popřál všem hodně štěstí a hodně bodů v dalších závodech.